Toto je jeden z nepřeberného množství konkrétních případů, které ukazují, jak u nás nefunguje platný zákon o svobodném přístupu k informacím. Řada institucí, které by měly poskytovat smlouvy a další dokumenty za účelem veřejné kontroly na požádání, si účtuje prohibičně vysoké ceny za "mimořádně rozsáhlé" vyhledávání. Jiné subjekty, například státem vlastněné společnosti, se zase jednoduše rozhodly, že se na ně zákon nevztahuje, a ani čtyři judikáty Nejvyššího soudu s nimi nehnou.
Už v květnu se přitom bude v Poslanecké sněmovně hlasovat o zákonu, který situaci elegantně řeší po vzoru sousedního Slovenska: Orgány veřejné správy, tedy nejen vláda, ministerstva a další úřady, ale i například zdravotní pojišťovny, samosprávy, státní firmy nebo univerzity, budou aktivně zveřejňovat uzavřené smlouvy na internetu. Nezveřejněná smlouva bude jednoduše neplatná.
A to jednoduše a přehledně na jednom místě, v registru smluv. Registr už funguje jako součást Portálu veřejné správy a některé úřady a samosprávy tam data vkládají dobrovolně. Po přijetí zákona to bude povinné. Vložení smlouvy s příslušnými metadaty, která umožňují snadné vyhledávání, trvá 2 minuty. Nic se nemusí skenovat, vkládá se elektronická verze (čili text smlouvy "ve wordu"). Administrativní náročnost je tedy nulová.
Zato protikorupční dopady jsou obrovské. Zveřejňování smluv má zejména odstrašující charakter: Nevýhodná smlouva nebude uzavřena, protože by byla okamžitě všem na očích. I tak ale na sousedním Slovensku, kde registr funguje už několik let, díky němu odhalili množství nevýhodných nebo zcela nesmyslných nákupů. I proto je zavedení povinnosti používat registr smluv jedním ze zásadních protikorupčních opatření, které prosazuje projekt Rekonstrukce státu.
Zdaleka největší úsporu přinese zákon obcím. Zejména ty menší z nich totiž nemají vlastní informační systémy pro interní předávání dokumentů. Jinými slovy, smlouvy, faktury a další dokumenty jsou prostě uloženy někde "na počítači". A pokaždé, když je někdo potřebuje (zastupitelé, úřednicí, občané), musí se hledat a posílat e-mailem. Z hlediska úspory času je nejefektivnější nahrát dokument jednou do registru, kde si ho může kdokoli snadno vyhledat. Ze stejného důvodu konec konců běžní uživatelé nebo firmy používají služby jako Dropbox nebo Google Drive.
Jsem si proto jistý, že zejména zastupitelé obcí a krajů budou první, kdo bude po schválení zákona o registru smluv volat, jakmile se o něm bude hlasovat. ;-)
