Matěj Hollan slaví jeden úspěch za druhým. Nedávný nález Ústavního soudu znamenající průlom v boji proti hazardu z něj udělat mediální celebritu v pozitivním slova smyslu. Dostal Krieglovu cenu, byl hned ve dvou kategoriích navržen na Novinářskou cenu a dává více rozhovorů než leckterý politik.

Přitom jeho občanské sdružení Brnění hospodařilo za poslední rok s částkou odpovídající asi 0,0005% z odhadované sumy, která ročně proteče hazardem.

Pojďme se podívat na hlubší souvislosti vzestupu občanského aktivismu (fotky jsou z brněnského barcampu Bořit a ničit).

Příslušníci takzvané Generace Y, kteří se narodili okolo revoluce a dnes jim je nějakých 15-35 let, zpočátku moc nadějně nevypadali. Zdálo se, že je bude charakterizovat především pozérství, cynismus a nihilismus. 

Ukazuje se ale, že stejně jako v mnoha jiných post-totalitních zemích, i u nás první generaci nového režimu charakterizuje zvláštní puzení: Chce „to“ změnit. Aktivismus je prostě sexy a cool. Proč tomu tak je? Důvodů je hned několik:

  1. Boj proti korupci jako postmoderní hodnota. Podle Maslowovy teorie potřeb lidé nejprve uspokojují své základní biologické potřeby. Shání jídlo, pití, přístřeší. Toto pravidlo můžeme celkem dobře vztáhnout i na společnost jako celek. Dokud lidé hladoví, přehlíží bezpráví, protože musí většinu energie věnovat prostému přežití. Jakmile ale společnost nahromadí dostatek bohatství, začnou se její členové domáhat kratší pracovní doby, většího podílu na rozhodování o věcech veřejných nebo ochrany životního prostředí.
  2. Bezprecedentní inflace vzdělanosti. Žijeme ve společnosti, kdy je zřejmě poprvé od vzniku univerzit vysokoškolské vzdělání nutnou, ale nikoli postačující podmínkou pro zajištění dobré životní úrovně. Studenti všech oborů si začínají uvědomovat nutnost zaplnit své životopisy a jednají podle toho. Jejich ochota tvrdě pracovat zadarmo představuje pro nevládní organizace prakticky nevyčerpatelný zdroj pracovní síly. A ze současných stážistů se rekrutují budoucí profesionálové.
  3. Moc informační revoluce. Představa, že internet povede ke "kliktivismu", tedy že lidé budou jen lajkovat a přestanou cokoli reálně dělat, se ukázala jako mylná. Sociální sítě, blogy, snadno editovatelné weby či zdarma dostupné aplikace znamenají pro nevládní organizace obrovské zvýšení efektivity práce prostřednictvím poklesu nákladů a nárůstu možnosti oslovit občany vlastními silami.
  4. Korupce. Víc, než si myslíte. Množství nejrůznějších nevládních organizací, ať už působí na celostátní úrovni a chtějí měnit celé zákony, nebo se věnují vyloženě lokálním a tematicky omezeným problémům, zjišťuje, že když něco nejde, je za tím korupce. Racionální argumenty na politiky mnohdy nezabírají a deklarované důvody jejich činů jsou jen zástupné.

Výsledkem těchto trendů je nevídaná profesionalizace aktivistů. Už nejsou naivní, amatérští, chudí, neúspěšní, neschopní. Kromě mládí a vysokoškolského vzdělání je charakterizují ještě další prvky: Velké množství sociálního kapitálu, schopnost úspěšně získávat peníze na své aktivity, zkušenosti ze zahraničí, odvaha jednat s politiky jako se sobě rovnými. Zpravidla by mohli bez problémů dělat kariéru ve firmách a vydělávat velké peníze.

Dobrým příkladem je Michal Škop, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK, který pracoval pět let jako ředitel ve firmě vyvíjející statistický software. S jedním kamarádem začal dělat Volební kalkulačky a dnes je z něj aktivista "na plný úvazek". Dalším je například Michal Berg, který provozuje úspěšný byznys a kromě toho píše o otevřených datech, je aktivní v lokální politice a loni byl jedním ze zástupců České republiky na mezinárodní konferenci iniciativy Open Government Partnership.

Tato profesionalizace je dobře vidět třeba na projektu Rekonstrukce státu. Skoro jako by se jednalo o kampaň velké firmy: Má korporátní identitu, manažerský styl řízení, komunikační strategii, expertní zázemí. Organizátoři dokonce občas používají korporátní „newspeak“: Například získávání příznivců se nazývá „akvizice“.

Co se bude dít dál? Občanská společnost u nás definitivně přestane tahat za kratší konec a stane se z ní síla, se kterou je potřeba počítat. Stejně jako je tomu, konec konců, ve vyspělých demokraciích. Sněhová koule se valí a časem může být už jen větší.