Jak je to možné? Česká republika je jedinou zemí v Evropské unii, která zatím nemá platný zákon o úřednících. Tato norma upravuje práva a povinnosti úředníků a chrání je před politickým tlakem. Zákon jsme sice přijali už v roce 2002, jenže politici od té doby neustále odkládají jeho účinnost. Za to nás pranýřují protikorupční organizace i Evropská komise.
Proč zákon není ani deset let po svém přijetí pořád účinný? Mnoha politikům a vysokým státním úředníkům se zřejmě nehodí, aby nesli odpovědnost za nevýhodné smlouvy či špatně vypsané veřejné zakázky nebo aby nesměli vyhazovat podřízené a dosazovat „svoje lidi“, jak se jim zlíbí. I když je pravdou, že velké množství úředníků zákon podporuje.
Hlavním argumentem odpůrců zákona je tvrzení, že by byl moc drahý. Upravuje totiž platové podmínky a odměny úředníků. V důvodové zprávě nově připravovaného návrhu zákona (ten byl mimo jiné nedávno stažen z projednávání) se píše: „podle kvalifikovaného odhadu by se jednalo o částku pohybující se kolem 8 mld. Kč ročně”.
Jak ministerstvo vnitra, které má zákon o úřednících na starosti, na tuto sumu přišlo? Zeptal jsem se prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím. K podání žádosti jsem využil vynikající web Informace pro všechny, který například automaticky hlídá všechny termíny a upozorní vás e-mailem třeba na to, že dotázaný včas neodpověděl.
Odpověď mě dost šokovala. Ministerstvo vnitra s pokerovou tváří odpovědělo, že prostě vzali původní odhad z roku 2002 a jen ho opravili o inflaci!
To je stejně nesmyslný postup jako řešení slovní úlohy v prvním odstavci tohoto článku. Za posledních deset let se totiž kromě cenové hladiny ještě změnily takové drobnosti jako například počet úředníků! Pro zajímavost přikládám graf s počtem úředníků z Analýzy aktuálního stavu státní správy (strana 8). Ten poklesl od roku 2002 natolik, že suma 8 miliard musí být zcela jistě neúměrně vysoká.
Argument přílišné finanční náročnosti není jen poznamenaný kdesi v důvodové zprávě, aktivně ho používají politici, například Karolína Peake (LIDEM), Lenka Andrýsová (LIDEM), Vlasta Parkanová (TOP 09), Helena Langšádlová (TOP 09) Patricie Kotalíková (TOP 09), Pavol Lukša (TOP 09), Michal Janek (TOP 09), Bořivoj Šarapatka (TOP 09), Jaroslav Eček (TOP 09), Josef Cogan (TOP 09)
A kolik by tedy prosazení zákona o úřednících stálo doopravdy? Čert ví. Ministerstvo vnitra se totiž zřejmě řídí mottem: „Když nemáš data, vycucej si je z prstu.“
Přijetí kvalitního zákona o úřednicích je přitom jedno ze základních protikorupčních opatření, které prosazuje projekt Rekonstrukce státu. Na potřebě kvalitního zákona se shodují tuzemští i zahraniční experti, vládní koalice se k jeho přijetí zavázala v Koaliční smlouvě, Strategii vlády v boji s korupcí, Akčním plánu Partnerství pro otevřené vládnutí a kdoví kde ještě. Ale činy jaksi pokulhávají za slovy.
